Jméno Heslo

O projektu

Mezi jihlavskými turisty a milovníky přírody je i jeden mimořádně vášnivý příznivce J. Foglara - je to ing. Jan Krejčí. Dlouhá léta jezdil spolu se svým bratránkem Tónym Stejskalem na místa Jestřábových táborů, podle údajů v jeho knížkách, podle vzpomínek a zápisů v kronikách hledal místa, kde se odehrály jednotlivé příběhy a události, pátral po místních pamětnících, kteří mohli přispět osobními vzpomínkami, natáčel s nimi rozhovory. Zpracoval nakonec jakýsi literární místopis oblasti Sluneční zátoky. Z velké části vychází z knihy „Devadesátka pokračuje“, jejíž dějovou osu tvoří vyvrcholení asi nejslavnější Jestřábovy dlouhodobé táborové hry Alvarez (ta se hrála poprvé v roce 1942 právě zde, ve Sluneční zátoce), ale vychází i z událostí popisovaných ve Foglarových autobiografiích a v dalších zdrojích. Když byl u konce své práce, navštívil Jestřába osobně a s pomocí fotografií a videozáběrů si nechal správnost svého pátrání potvrdit. Ten všechny údaje verifikoval, tuto jeho „pátrací“ činnost kvitoval s velkou radostí a poskytl mu ještě řadu cenných informací. Jan s Tónym připravili jakýsi vycházkový okruh tímto krajem se zastávkami na památných místech a na vycházku pozvali pár kamarádů. Přivedli je na místa, kde se plnily jednotlivé úkoly Alvareze - k Měsíčnímu potoku, kde hoši „hledali pouzdro ve vodách hlubokých“, k mostku, z něhož museli vylovit „měsíční kámen z propastí bezedných“, ke skále, kde se malí Dvojkaři pokoušeli chytit klíč, stejně jako kdysi Rodrigo chytal klíč hozený z vrcholu skály Alvarezem. Dalšími zastávkami byla místa popisovaná v jiných pramenech - kameny v Sázavě zvané „Státní písárny“, „Zvonečková louka“ s tajemnou květinou černýšem hajním, místo vodních her na Stvořidlech zvané „Rejžák“, Ostrovský mlýn, kde u mlynáře Kadanského měli hoši přes zimu schované podsady, loďku a další věci potřebné k táboření, dům Křivohlavých v obci Veliká, kde našli azyl v těžké válečné době v roce 1941 („Tábor věrných“), samota Na Kocandě, kde byl v roce 1942 tábor Alvareze, takzvané „Domečky“ - budovy vinohradského Sokola, kde probíhaly tábory v letech 1943 a 1944 (to byl „Tábor strachu“) a samozřejmě samotná Sluneční zátoka, kde byl tábor osmkrát před válkou a naposled roku 1945 („Tábor Svobody“). Jan měl s sebou výpisky z literatury a na každé zastávce přečetl účastníkům vycházky příslušnou pasáž vztahující se k tomu místu. Ti byli tímto výletem s Janem vesměs naprosto fascinováni, všechno se rychle rozkřiklo a zájemců přibývalo a přibývalo. Účastníci nikdy nezapomněli poslat panu Foglarovi pozdrav z jeho milovaného kraje.


dopis od Jaroslava Foglara

Prezentace Znovuobjevování kraje Jaroslava Foglara

Má město pomáhat organizovat druhý ročník akce Jestřábova stopa?
Ano
73.9%
(417)
Ne
26.1%
(147)
Připravované akce
Momentálně žádnou akci nepřipravujeme.
SROP Fondy Evropské Unie Kraj Vysočina FOND VYSOČINY - fond na podporu rozvoje kraje Vysočina
68012