Jméno Heslo

Turistika

Ledečský hrad

S hradem jsou neodmyslitelně spojené dějiny města. Ledeč se poprvé připomíná roku 1181, pak roku 1186. Do roku 1440 zde sídlili vladykové z Ledče, pak až do roku 1569 měli panství Ledečtí z Říčan a Meziříčí z Lomnice. Po nich nastoupili Trčkové z Lípy. V roce 1677 se dostává jako konfiskát do rukou cizinci Hadriánu z Enkefurtu. Po něm se majitelé střídají, až roku 1753 Ignác z Kochu prodal panství císařovně Marii Terezii. Ta je později darovala Řádu zchudlých šlechtičen, který založila. Řád vlastnil panství do roku 1919, kdy přešlo do státní správy. Dnes je hrad v soukromém vlastnictví. Zde sídlí i Městské muzeum od roku 1938. V něm se nachází obsáhlá regionální sbírka z počátku 20. století – cestovní památky, výrobky, a nástroje zdejších řemeslníků (hrnčířů, kovářů, barvířů atd.), archeologické nálezy, sbírka mincí a papírových platidel, sbírka zbraní.

Ledečský hrad na jaře Ledečský hrad v zimě

Kontakt: ing. Marie Znojemská, E-mail: ic.marie.znojemska@ledecns.cz, Tel.: 731 612 457

Návštivní doba: duben a říjen St–Ne 9:00–12:00, 13:00–16:00, květen až září Út–Ne 9:00–12:00, 13:00–16:00

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází v západní části města v sousedství nového hřbitova. Byl založen v roce 1601. Pochováno je tu na tisíc občanů židovského vyznání. Pocházejí nejen z města, ale i z Vilémovic, Zahrádky, Číhoště a dalších vesnic v okolí. Od roku 1942 se na hřbitově nepochovává. Hřbitov patří mezi nejstarší v Čechách.

Kontakt: Informační centrum, Tel.: 569 721 471
přístupný každý den, kromě soboty

Židovský hřbitov Židovský hřbitov

Více informací: Informační centrum, Tel. 569 721 471
Přístupný každý den, kromě soboty

Židovská synagoga

Stavba z  roku 1739 ve stylu vesnického baroka. Po požáru v 19. století byla upravena v klasicistním slohu. Synagoga se s úpravami dochovala až do dnešní doby. Zajímavý je její vnitřek, zejména svými klenbami štukovou výzdobou a ženskou galerií. Dnes slouží budova ledečským občanům pro výstavní a koncertní účely.

Synagoga Synagoga

Více informací: Informační centrum, Tel. 569 721 471
Otevřena pouze během výstav či koncertů.

Smírčí kámen v Koželské ulici

Smírčí kámen musel postavit provinilec jako součást svého trestu na místě, kde se dopustil trestného činu. Kámen býval doplněn i zobrazením předmětu nebo zbraně, které útočník použil, někdy i stručným popisem události. V Ledči je tento kámen v Koželské ulici, v místě, kde se odbočuje na Hůrku. Je na něm vytesán veliký kříž a při dolejší straně meč. Doplněn je nápisem „V půtce Petz z Kožlí zabit Léta Božího 1575..zis v první čtvrtek.“ Mezi lidmi se vypráví, že se zde kvůli dětem pohádali dva otcové. Hádka se změnila v zápas, v němž jeden druhého ubil.

Kostel sv. Petra a Pavla

Založení kostela sv. Petra a Pavla se datuje na počátku 14. stol. Presbytárium a severní boční kaple Panny Marie jsou gotické z doby kolem roku 1400. Kněžiště je sklenuto křížovou klenbou s žebry svedenými na konsoly, osvětlené čtyřmi vysokými okny s pěknou kružbou. Při nové úpravě kostela bylo nad kněžištěm zasazeno příčné břevno s vyřezávanou sochou Ježíše Krista na kříži, tak, jak to bylo zvykem v gotice. Evropskou raritou kostela je klenba lodi, která nemá nosní, ale pouze dekorativní účel. Zhotovili ji ledečtí hrnčíři v 16. století, v době největšího rozkvětu hrnčířského řemesla ve městě.

Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově

Vznik kostela je datován rokem 1585. Stavba je renesanční, jednolodní obdélník s pětiboce ukončeným presbytářem a věží při jižní straně lodi. Loď i presbytář jsou sklenuty valenou klenbou s hřebínky. Klenutý kůr byl postaven v roce 1899. Na severozápadním nároží venku je kazatelna.

Kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově

Sochy, sousoší

Na východní straně Husova náměstí stojí od roku 1770 11m vysoké Mariánské sousoší ze žuly a hrubozrnného pískovce od pardubického sochaře a řezbáře Jakuba Teplého. Uprostřed jsou latinská chvalořečení Panny Marie. Na čtyřech stranách sousoší jsou sochy českých patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu je socha Panny Marie. Sochu mistra Jana Husa na západní straně Husova náměstí zhotovil z umělého kamene táborský sochař Rudolf Kabeš na podnět místního divadelního spolku Tyl v roce 1926. Mistr Jan Hus drží v pravé ruce otevřenou knihu s nápisem „Pravda vítězí“ a na podstavci je nápis "Milujte se vespolek, pravdy každému přejte".

Mariánské sousoší na Husově náměstí

Stojí od r. 1770 na východní straně Husova náměstí, je 11 m vysoké, autorem byl pardubický sochař a řezbář Jakub Teplý. Široký podstavec tvoří žulový čtyřhran, uprostřed jsou latinská chvalořečení Panny Marie. Na čtyřech stranách stojí sochy českých patronů – sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Uprostřed se zvedá sloup s oblaky a andílky, ukončen je sochou Panny Marie.

Mariánské sousoší na Husově náměstí Mariánské sousoší na Husově náměstí

Socha Mistra Jana Husa

Socha Mistra Jana Husa je postavena v nadživotní velikosti na západní straně Husova náměstí. Podnět k jejímu vzniku dal místní divadelní spolek Tyl v roce 1921, kdy byl položen slavnostní kámen. Sochu zhotovil táborský sochař Rudolf Kabeš z umělého kamene. Mistr Jan Hus drží v pravé ruce otevřenou knihu s nápisem "Pravda vítězí" a na podstavci je nápis "Milujte se vespolek, pravdy každému přejte". Socha byla slavnostně odhalena v květnu 1926 za velké účasti občanů.

Socha Mistra Jana Husa

Socha sv. Jana Nepomuckého u farního úřadu

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na kamenném podstavci z hrubozrnného pískovce před děkanským kostelem. Je dílem sochaře a řezbáře Jakuba Teplého. Na podstavci je nápis "Swaty Nepomucky Jene ztaviž nas Boha od hanbi wecžne".

Socha sv. Jana Nepomuckého

Thunovský letohrádek

Je ranně barokní stavbou východně od hradu v Horní Ledči. Stavba vznikla mezi lety 1685 a 1694 za majitele panství Michala Osvalda z Thunu pro jeho bratra Jana Arnošta z Thunu, arcibiskupa v Salzburgu jako letní sídlo. Stavba je upravena klasicistně asi z roku 1800. Skládá se ze dvou k sobě přiléhajících budov – velké čtvercové a menší obdélníkové s mansardovou střechou. K nim patřil v minulosti i veliký park s oranžérií, kašnou a velkým schodištěm s vázami. Z parku se v minulosti staly tenisové kurty, letohrádek byl v roce 1956 vykoupen československým státem, r. 1984 odprodán ZD Syrovice u Brna. Velmi zchátral.

Historické domy

Na náměstí jsou zachovalé některé jednopatrové domy, patřící v minulosti okolní šlechtě, v původní gotické a renesanční dispozici. Panský dům č. 139 na východní straně se secesní úpravou fasády, dům č . 76 v Mlýnské ulici s renesančním jednoposchoďovým arkýřem spočívajícím na noze.

Ve středověku takovéto arkýře sloužily jako domácí presbyteria. Arkýř byl upraven v druhé polovině 18. století. Stojí u bývalé cesty na starý ledečský most. V domě pracuje již několik pekařských generací. Dům č. 72 v severní frontě s barokním průčelím z roku 1750.

Zajímavá je také budova gymnázia č. 1 postavená v roce 1900 jako hotel pod vlivem secese.

Městské muzeum

Muzeum je umístěno v ledečském hradu, který paří k nejstarším dochovaným kamenným hradům v Čechách (2. polovina 13. století). V muzeu je obsáhlá regionální expozice, sbírka zbraní, mincí a papírových platidel. Muzeum pořádá krátkodobé výstavy současných výtvarníků.

Nachází se na hradě v přízemí bývalých kasáren na druhém nádvoří. Vzniklo 28. září 1911, jeho exponáty byly slavnostně umístěny na hradě v roce 1938. Dnes má muzeum čtyři výstavní místnosti a jeden depozitář. Jsou zde hlavně věci připomínající historii města, práci řemeslníků na Ledečsku, zvláště hrnčířů, tkalců, barvířů, sklářů, kovářů aj. Velká je numismatická sbírka z darů a nálezů pokladů na Ledečsku. Kvalitní je sbírka zbraní, porcelánu, skla, hodin i obrazů. V muzeu se pořádají i různé tématické výstavy.

Návštěvní dny

květen–záříduben+říjenbřezen+listopad
úterý–nedělesobota–nedělezavřeno
9.00–12.00 hod.9.00–12.00 hod.
13.00–16.00 hod.13.00–16.00 hod.

Vstupné: dospělí 25,- Kč, děti 15,- Kč, děti do 6-ti let zdarma
Telefon: 604 564 812

Exponáty v městském muzeu Exponáty v městském muzeu

Má město pomáhat organizovat druhý ročník akce Jestřábova stopa?
Ano
73.9%
(417)
Ne
26.1%
(147)
Připravované akce
Momentálně žádnou akci nepřipravujeme.
SROP Fondy Evropské Unie Kraj Vysočina FOND VYSOČINY - fond na podporu rozvoje kraje Vysočina
68012