Zpráva | 20. srpen 2008, 08:48

Táboříme u SluneÄŤnĂ­ zátoky

CelĂ© prázdniny je tady u SluneÄŤnĂ­ zátoky rušno. V rekreaÄŤnĂ­m zařízenĂ­ manĹľelĹŻ JanouškovĂ˝ch, kterĂ© nese stejnĂ˝ název, jako nedaleká slavná louka, probĂ­hajĂ­ nepĹ™etrĹľitÄ› za sebou ÄŤtyĹ™i turnusy dÄ›tskĂ˝ch táborĹŻ. DĂ­ky svĂ˝m rodiÄŤĹŻm, kteří mÄ› sem pĹ™ihlásili a pobyt zaplatili, se mohu účastnit toho ÄŤtvrtĂ©ho a musĂ­m vyhlásat do svÄ›ta, Ĺľe je to tu moc fajn. Ubytováni jsme na pokojĂ­ch, spĂ­me na palandách, jĂ­dlo nám chutná a máme o zábavu postaráno. Co vĂ­c si přát! DÄ›tskĂ˝ tábor je umĂ­stÄ›n v lese na bĹ™ehu Sázavy, po kterĂ© jezdĂ­me na lodĂ­ch, v lese si zase hrajeme na indiány. Je zde s námi mnoho dÄ›cek z dÄ›tskĂ©ho domova ze ZruÄŤe nad Sázavou a tÄ›m se tu lĂ­bĂ­ takĂ©. Na Foglarovu louku, kterou pravidelnÄ› se svĂ˝m taĹĄkou rok co rok navštÄ›vuji, jsme se podĂ­vali jiĹľ nÄ›kolikrát, jednou dokonce i v noci. Od táty vĂ­m, Ĺľe zde pan Foglar táboĹ™il pĹ™ed mnoha lety a nÄ›co jsem si o tom pĹ™eÄŤetla i v knĂ­Ĺľce Hoši od Bobří Ĺ™eky. Bobry jsem tu ještÄ› nevidÄ›la, ale ryby v Ĺ™ece a veverky na stromech ano. ZahlĂ©dla jsem tu i krásnÄ› vybarvenĂ©ho strakapouda, nebo jak se ten barevnĂ˝ datel jmenuje. NavštĂ­vili jsme pěšourem takĂ© StvoĹ™idla, chovnou stanici v PavlovÄ›, tábor v ChĹ™enovicĂ­ch a samozĹ™ejmÄ› nÄ›kolikrát tĂ©Ĺľ naše mÄ›sto LedeÄŤ nad Sázavou. Za pár dnĂ­ nám tábor konÄŤĂ­, je mi tu sice dobĹ™e, ale jiĹľ se těším domĹŻ, kde si svĂ© proĹľitky porovnám s příbÄ›hy v rozeÄŤtÄ›nĂ© FoglarovÄ› knĂ­Ĺľce.